PITÍ MALÉHO MNOŽSTVÍ VÍNA ALKOHOLU SNIŽUJE RIZIKA SRDEČNÍHO INFARKTU

Po práci St. Legera, který ukázal, že pití vína snižuje úmrtnost na srdeční infarkt, více než šedesát dalších studií svědčí o tom, že mírná konzumace alkoholu skutečně snižuje riziko srdečního infarktu. Kromě toho byl ve více než osmdesáti experimentálních pracích sledován vliv konzumace alkoholu na hladinu lipidů, hemostatické faktory, krevní glukózu, inzulinovou rezistenci a na další faktory. Bohužel, podání alkoholu při srdečním infarktu nezlepší prokrvení srdečního svalu, protože nemá vasodilatační účinek na koronární artérie. Spíše se příznivě uplatní sedativní a analgetický účinek alkoholu. Již framinghamská studie ukázala, že na tom byli z hlediska úmrtnosti na srdeční infarkt jednoznačně lépe pijáci malého množství alkoholu než abstinenti. Konzumenti alkoholu měli až o 80 % méně srdečních infarktů než osoby, které nepily vůbec, nebo pouze nepatrné množství alkoholu. Při koronární angiografii byl již v roce 1982 zjištěn nepřímý vztah mezi množstvím vypitého alkoholu a ucpáním koronárních artérií jak u mužů, tak u žen. Ve stejném roce vyšla další práce, která rovněž ukázala menší počet uzávěrů koronárních artérií při pití 5,7 až 17,1 g alkoholu denně než při abstinenci. Studie o vlivu mírného pití alkoholu na srdeční infarkt u medicínských profesionálů proběhla ve Spojených státech. U celkem 51 000 zdravotníků klesalo riziko srdečního infarktu až na polovinu rizika u abstinentů při konzumaci více než 30 g alkoholu denně. Při spotřebě alkoholu větší než 50 g denně kleslo riziko srdečního infarktu až o téměř 60 %. Významnou roli hrála frekvence pití. Snížení rizika vzniku srdečního infarktu bylo větší u mužů, kteří pili častěji, než u těch, kteří konzumovali alkohol méně často, nebo dokonce pouze jednou týdně